Duben 2013

Návštěva v japonské rodině

30. dubna 2013 v 9:55
Včera večer jsem byl na večeři v japonské rodině, protože jsem dostal nabídku, abych doučoval češtinu. Můj přítel z globální ekonomie, Yori, mi zhruba před týdnem navrhl, jestli bych nechtěl jeho známé, Noriko, pomoci s češtinou. Její manžel totiž pracuje v Čechách a ona s dětmi se za ním bude brzy stěhovat.


Co mi přišlo na japonské domácnosti zajímavé, je, že si hosté při vstupu do domu myjí ruce. (samozřejmě kromě zutí bot) Po večeři jsme ochutnali výborné saké a řeč se stočila i ke jménům. Pokud by se Ondrej přepsalo do Kandži, tak by to údajně znamenalo hrdost a zároveň druhá část (rei) znamená úklonu. :)



Změna článků a JoyJoy

27. dubna 2013 v 8:15
Vzhledem k tomu, že by bylo těžké přidávat neustále dlouhé články na různá témata, budu muset trochu změnit způsob blogování. Dál budu posílat spíš jen střípky a poznatky a delší texty se budou objevovat pouze, pokud narazím na něco obzvlášť výjimečného. :)


Dnes se můžete podívat, jak si krátíme dlouhé chvíle mezi hodinami (nebo po nich) v zábavním centru JoyJoy... Tedy kromě karaoke, návštěv Izakayi a tak podobně. :)

Nara (část druhá)

22. dubna 2013 v 16:37
Po obědě v restauraci na nás čekalo srdce Nary - budhistický chrám Tódai-dži a šintoistická svatyně Kasuga. První, co nás upoutalo, byla mohutná brána Nandaimon z dvanáctého století. Je to jedna z nejstarších staveb v Naře vůbec.

Uvnitř ní bdí dva strážci, kteří dohlížejí na všechny pocestné (zároveň reprezentují koloběh života a smrti).

Nara (část první)

19. dubna 2013 v 5:05
Omlouvám se za výpadek článků v posledním týdnu, ale měl jsem toho ve škole až nad hlavu, takže jsem se k psaní bohužel nedostal. Dnes bych se s vámi chtěl podívat do bývalého hlavního města Japonska, Nary. (druhý díl dodám později) Jako císařské sídlo sloužilo od roku 710 do konce 8. století. Na většině památek (tedy... prakticky na všech) je
zde znát čínský vliv - ať už se jedná o barevné schéma nebo o polohu samotného města Nary. Ta totiž leží mezi třemi horami, které ji svírají z východu, severu a západu. Město je tedy otevřené na jih, což představuje tradici převzatou z Číny. Tam totiž vládce tradičně sídlil na severu a směrem na jih tak mohl shlížet na celou zem.

Po zhruba dva a půl hodinové cestě jsme dorazili do Nary, kde si nás převzala průvodkyně. Naše cesta začala u svatyně určené dětem. Socha boha má chránit děti při cestě do dalšího života. Každý, kdo umře, totiž musí u řeky (která podobně jako v řecké mytologii musí být překonána na lodi) vystavět mohylu z kamení. Tu se ovšem snaží zbořit přítomní démoni. Proti nim děti chrání zmiňovaná socha boha. Lidé ji polévají z toho důvodu, že na cestě do dalšího života je údajně opravdu horko.

Následuje nejvyšší zachovalá pagoda. Má pět poschodí a i přes několik rekonstrukcí je stále stavěna starobylým postupem, kdy jsou trámy proloženy tak, aby pagoda přežila zemětřesení - a také se jí to vždy povedlo. Jediným problémem byly bouřky, jelikož Japonci neznali hromosvody. Měděná špice nejvyšší budovy v okolí tak zákonitě lákala blesky.

Imatrikulace a první školní den

12. dubna 2013 v 2:28
Konečně jsem se dostal ke škole. I když už mám za sebou první týden školy, myslím, že by stálo za to podělit se o to jak vypadá Nisshin - hlavní kampus mojí školy (NUCB). Zvlášť když jsme na něm absolvovali imatrikulaci v obzvlášť honosném stylu.

Po ne úplně krátké cestě autobusem z centra Nagoy jsme byli vysazení na rozlehlém parkovišti a odtamtud nás poměrně rychle naše japonské pečovatelky odnavigovaly směrem k imatrikulační síni. Po cestě už se pomalu stavily rozličné stánky školních klubů, kapel atd.

Na místě jako je tohle se musí pěkně studovat. Škoda, že kampus v centru si tolik místa nemůže dovolit.

Jak jsem říkal, imatrikulaci naši japonští hostitelé pojali ve velkém stylu. Nechyběla ani kapela, která zahrála japonskou i americkou hymnu a doprovodná operní zpěvačka. Nebylo nás, jak je vidět níže, zrovna málo.


Hanami

7. dubna 2013 v 8:54
Předně chci poděkovat Garrymu GaGuiboudovi Ribaudovi, Cecile Pilot, Elině Vesteri a Miléně Jesenské za laskavé svolení k použití jejich fotek. To zároveň znamená, že některé z fotek na blogu jsem nefotil sám, ale to snad příliš nevadí. :)

Den před začátkem školy (4.4.) se nám podařilo vychytat počasí, místo i společnost pro Hanami - sledování květů. Sakury ještě opravdu neodkvetly (spletl jsem se při prohlášení opaku), pouze jsem si je dřív představoval jako jasně růžové, ale to jsou spíš na pohlednicích. Nicméně v parku Tsuruma se nám podařilo zastihnout tuto slavnost v plném proudu.

I když v některých případech bylo těžké určit, co je které jídlo. Například banány v čokoládě by následující pochutině každý netipoval.

Noční Nagoya

4. dubna 2013 v 17:38
Nejprve bych rád upozornil, že na levé straně blogu jsem přidal položku "galerie", kam budu čas od času přidávat nové věci. Začal jsem s jídlem a postupně tam přibývají nové gastronomické zážitky. V anketě jasně zvítězil noční život, takže dnešní zápisek se bude věnovat právě jemu. Zatím jsem nestihl projít víc barů a klubů, takže to bude prozatím lehce chudší. Nicméně už shromažďuji materiál na další blogy.

Noci jsou tu teplé a tak nám nic nebrání procházet se nočními ulicemi, jak se nám zlíbí. Na rozdíl od Japonců ale nemáme odvahu dopravovat se i uprostřed noci po Nagoye na kole. (Na levé straně je vidět řada zaparkovaných kol)

Sakae - čtvrť, která je srdcem nočního života, je rušná ve dne i po západu slunce. Její dominantu představuje zmenšenina Eiffelovy věže (nebo tak alespoň vypadá).

Prohlídka rezidence

2. dubna 2013 v 10:18
Rezidence se zprvu jevila jako nízký, jednopatrový dům. Kterých je v Japonsku mnoho. Trochu jsme se báli, jak se tam všichni poskládáme, ale beztak jsme nečekali nějaký zbytečný luxus. Posuďte sami, zda by vám toto přišlo jako něco extra. (Zároveň bych se chtěl omluvit, že některé fotky jsou ze dne a jiné z noci - fotil jsem je tak nějak postupně během posledních 5ti dnů)

Venku na nás již čekala pěkně upravená zahrada v Japonském stylu.