Nara (část první)

19. dubna 2013 v 5:05
Omlouvám se za výpadek článků v posledním týdnu, ale měl jsem toho ve škole až nad hlavu, takže jsem se k psaní bohužel nedostal. Dnes bych se s vámi chtěl podívat do bývalého hlavního města Japonska, Nary. (druhý díl dodám později) Jako císařské sídlo sloužilo od roku 710 do konce 8. století. Na většině památek (tedy... prakticky na všech) je
zde znát čínský vliv - ať už se jedná o barevné schéma nebo o polohu samotného města Nary. Ta totiž leží mezi třemi horami, které ji svírají z východu, severu a západu. Město je tedy otevřené na jih, což představuje tradici převzatou z Číny. Tam totiž vládce tradičně sídlil na severu a směrem na jih tak mohl shlížet na celou zem.

Po zhruba dva a půl hodinové cestě jsme dorazili do Nary, kde si nás převzala průvodkyně. Naše cesta začala u svatyně určené dětem. Socha boha má chránit děti při cestě do dalšího života. Každý, kdo umře, totiž musí u řeky (která podobně jako v řecké mytologii musí být překonána na lodi) vystavět mohylu z kamení. Tu se ovšem snaží zbořit přítomní démoni. Proti nim děti chrání zmiňovaná socha boha. Lidé ji polévají z toho důvodu, že na cestě do dalšího života je údajně opravdu horko.

Následuje nejvyšší zachovalá pagoda. Má pět poschodí a i přes několik rekonstrukcí je stále stavěna starobylým postupem, kdy jsou trámy proloženy tak, aby pagoda přežila zemětřesení - a také se jí to vždy povedlo. Jediným problémem byly bouřky, jelikož Japonci neznali hromosvody. Měděná špice nejvyšší budovy v okolí tak zákonitě lákala blesky.


Hlavním znakem Nary jsou ovšem jeleni a srnky, kteří představují posly bohů... a jsou opravdu všude. Procházejí se po ulicích, parcích a chrámech. Za 150 jenů si můžete dokonce koupit suchary, po kterých se jeleni okamžitě seběhnou a chtějí nakrmit.

Vzhledem k tomu, že jelenů je opravdu hodně a jídlo si někdy i vynucují, Japonci proto vytvořili následující varování:

Po procházce v parku jsme s naší průvodkyní poobědvali v tradiční japonské restauraci vsedě na tatami.

A jídlo bylo opravdu výborné. Nudle s masem se dokonce ohřívaly i během obědu samotného.

Příště budu pokračovat v prohlídce chrámů. Zatím se rozloučím pohledem na Elinu a zařízení simulující zemětřesení. To jsme ještě nevěděli, že v ten samý den dopoledne zasáhlo obdobné zemětřesení (cca 6 stupňů) Kóbe.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 BsP BsP | 19. dubna 2013 v 13:21 | Reagovat

Končně pořádné masážní křeslo :)

2 yarrod yarrod | 24. dubna 2013 v 12:42 | Reagovat

[1]: To teda. Chceš si pořídit taky takový? ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama